Management by Projects

Z koncepčního hlediska existují v zásadě dva přístupy k využití metod a nástrojů projektového managementu: aplikace na řízení projektově-orientovaných aktivit (projektů, programů a projektových portfolií), obvykle označovaná jako Project Management (PM), a aplikace na řízení organizace, označovaná obvykle jako Management by Projects (MbP).

Úlohou Project Managementu je především dosažení deklarovaných cílů projektu. Objektem primárního zájmu je zde „projekt"; osoba pověřená vedením projektu jedná v zájmu úspěchu projektu a hranice její působnosti jsou obvykle dány hranicemi projektu. Často se setkáváme se symbolickým vyjádřením principu PM jako „dělat věci správně".

Úlohou a posláním Managementu by Projects je především dosažení deklarovaných cílů (typicky strategických, resp. podnikatelských) příslušné organizace. Objektem zájmu je v tomto přístupu organizace jako celek, s tím že osoba pověřená vedením „systému" (souboru MbP aktivit) jedná v zájmu úspěchu organizace, resp. hranice její působnosti překračují hranice jednotlivých projektově-orientovaných aktivit směrem k hranicím organizace, případně až za hranice organizace - směrem k okolnímu prostředí ve kterém organizace operuje. Symbolické vyjádření principu MbP je „dělat správné věci" (správným způsobem).

Řízení prostřednictvím projektů

Typické úlohy, které Management by Projects řeší, jsou:

• Realizace strategie organizace (prostřednictvím projektů, resp. programů a portfolií)

• Řízení soustavy projektově-orientovaných aktivit (tzv. multiprojektové řízení)

• Rozvoj projektového prostředí („systému") a projektové kultury organizace

• Podpora projektového řízení v organizaci

V některých organizacích hraje projektové řízení velmi významnou úlohu. Jsou to typicky organizace, jejichž předmět podnikání je realizován formou projektů (projektově-řízené dodávky produktů či služeb, zakázky, apod.), a/nebo organizace které prostřednictvím projektů řídí a rozvíjí sebe sama, resp. realizují své změny. V prvním případě hovoříme o podnikání založeném na projektech (Project Oriented Business), v případě druhém o projektově-orientované organizaci (Project Oriented Organisation).

V organizacích tohoto typu je třeba věnovat aplikaci projektového řízení mimořádnou pozornost, zejm. co do systémového nastavení prostředí (vč. odpovídajícího organizačního zajištění, mj. např. v podobě útvarů typu Project Management Office), rozvoje lidských zdrojů a projektové kultury v nejširším slova smyslu. Kromě "tradičního" řízení projektů zde nachází své uplatnění také řízení programů (Program Management) a řízení projektového portfolia (Project Porftolio Management).

Výhody dobře fungujícího systému projektového řízení

V současné době, kdy se čím dál větší množství nejrůznějších lidských aktivit řídí projektovým způsobem, významně narůstá potřeba "pořádku" ve výkonu aktivit tohoto typu, zajištění transparentnosti a dostatečné míry kontroly nad nimi, jakož i lidmi kteří se na jejich realizaci podílejí.

Četnost i komplexita projektů se významně zvyšují, a logicky se zintenzivňuje i potřeba jejich vzájemné koordinace, jakož i potřeba proaktivně řídit rizika spojená s jejich realizací. Prakticky všechny organizace, které s projekty pracují, dnes usilují o zavedení či další rozvoj systémů řízení svých projektů, s cílem dosáhnout vyšší míry své efektivity a úspěšnosti.

Dobře fungující systémy projektového řízení umožňují organizacím zejm.:

• Zlepšit schopnost dosahování deklarovaných cílů (na úrovni jednotlivých projektů, i celé soustavy projektů)

• Dosáhnout požadované vyváženosti a transparentnosti celého prostředí, a tím i vyšší míry kontroly nad ním a snížení rizik

• Lépe vybírat a prioritizovat projekty k realizaci, optimalizovat čerpání zdrojů, minimalizovat případné obsahové redundance v jednotlivých projektech a současně omezit meziprojektové konflikty v čerpání zdrojů

• Cílenějším způsobem vybírat, rozmisťovat, řídit a dále rozvíjet lidské zdroje pracujících v projektovém prostředí

• Poskytnout bázi pro kvalitnější plánování potřeby zdrojů, jak z krátkodobého (operativního), tak střednědobého (rozvojového) hlediska

• Lépe pracovat s motivací a energií lidí

Standardem nebo vlastní cestou?

Řadu principů a postupů v oblasti řízení projektů (projekt managementu) lze úspěšně zobecňovat, resp. standardizovat. Právě znalosti a zkušenosti (dobré, i poučení z těch horších) z této oblasti jsou náplní „základních" standardů, které mohou organizace poměrně snadno adoptovat a aplikovat na své vlastní podmínky. Jít cestou standardu v této oblasti je tedy vhodné.

V oblasti řízení organizací s využitím metod a nástrojů projektového řízení (tedy managementu by projects) je situace poněkud složitější. Každá organizace má svojí jedinečnost (ve smyslu podstaty svého fungování, strategie, konkurenčních výhod, procesní a organizační architektury, resp. vnitřní kultury), a proto je třeba odpovědně zvážit do jaké míry se vydávat cestou přejímání cizích (byť mezinárodně osvědčených) vzorů, a do jaké míry se vydávat svojí vlastní, jedinečnou cestou. Jít cestou standardů je zde možné do určité míry, při současné aplikaci zdravého kritického myšlení a selského rozumu.

Zdá se Vám to složité? Poradíme Vám jak na to...!

viz také:

Strategický projektový management - realizace strategie organizace prostřednictvím projektového řízení (článek pro Moderní řízení)

Strategické projektové řízení - Moderní řízení [75.49kB]

Rozvoj projektové kultury jako součást strategického řízení organizace (článek pro Moderní řízení)

Rozvoj projektové kultury - Moderní řízení [65.13kB]